Źupan

Oděv, který se v Polsku objevuje kolem poloviny 16. století a našel si místo jako základ národního kroje u všech vrstev obyvatelstva. Je však nutno mít na paměti, že se jedná o úbor spodní a u alespoň trochu majetnějších lidí na něj příjde jeden z mnoha typů svrchníků.
Několik rysů županu lze vykládat obecně. Rukávy by měly být delší než ruka, aby je bylo možné ohrnout vzhůru, zároveň je poslední úsek rukávu rozepínací (právě, aby šel ohrnout), pří úplném zapnutí by měl těsně obepínat zápěstí. Rukáv je zakončený "laplem" - jazykem (v orig. jęzor ), který je velký, jak se kdo cítí. Župan se zapíná na řadu knoflíků a oček, myslím, že kromě filmového provedení "Pana Wolodyjowského" jsem nikde neviděl použití knoflíkových dírek. Často se uvádí, že by pravá strana měla překrývat levou. V pase byl přepásaný buď látkovým pásem jednobarevným, bohatým (často orientálního původu) nebo kovovým (v případě velkých magnátů, kteří měli pásy a závěsníky na šavle z kovových segmentů). Tady POZOR, takové ty široké vyšívané /vytkávané pásy jsou "pasy kontuszowe" a jsou nošeny až v 18.stol. Dalším nesporným faktem je, že se s postupem času župany prodlužovaly, na počátku 17. stol. sahaly pod pás (lze použít maďarského pojmenování dolman) až po konec století, kdy sahají téměř ke kotníkům.
Také je vhodné poznamenat, že na "originálních" střizích jsou naznačeny kapsy, ale jejich provedení se z obrazů těžko posuzuje a ani v literatuře se tomuto moc nevěnují.
Knoflíky jsou téma, které bude zpracováno zvlášť.
Materiály nemá smysl vypisovat u každého oděvu zvlášť, ale základem je vlna se lněnou podšívkou, možná je ovšem i podšívka z bavlněného plátna. U zdobnějších kusů může být použit brokát nebo aksamit (jakkoli si nabíhám, je to tak), ale jednak je důležité dbát na patřičnou materiálovou skladbu látky a jednak na celkové vyznění oděvu - k brokátu určitě patří zdobené knoflíky.

A nyní k jednotlivým střihům:
Jeden z nejstarších, pro nás zajímavých, střihů ukazuje damaškový (brokátový) župan pana Gabriela Tarnowského datovaný kolem roku 1620. Nutno poznamenat, že pan Gabriel byl ke stáru, zemřel 1628, silnější postavy, takže je s tím potřeba počítat při převádění střihu. Je to prostě na hrušku...

Takto nějak vypadal

Odpovídající 1. třetině 17.stol. je i střih stvořený Ghoblinem.

Oba střihy nesou prvky typické pro počátek 17. stol. jimiž jsou relativně úzké rukávy po celé délce, resp. průběžně se zužující, a v zátylku zvednutý límec, tvoří to takovou bouli na střihu límce.

Rok 1630 a následná léta, uvádí paní Gutkowská jako mezníky v polské módě. Krom jiného dochází údajně k prodloužení županů (udajně proto, že ten pana Tarnowského mi příjde celkem dlouhý), vzadu zvednutý límec nahrazuje jednoduchý vyšší otevřený stojáček a rukávy se v horní části znatelně bachratí. Nejlépe to demonstrujeme na střihu atlasového županu datovaného na rok 1640.

Tohle by měl být on

Ve druhé polovině 17. století dochází opět k narovnání, zůžení, rukávů a snižuje se výška stojáčku. U tohoto střihu doporučuji povšimnout si přesahu u překrývajícího dílu, Lukasz to má u toho svého červeného, nevím zda je to typické pro tuto dobu nebo jde jen o prvek na tomto kusu, originál by měl být brokátový, takže kvůli vlastnostem materiálu.

a skutečnost

No a pro úplnost, i když už mimo naši působnost je tento střih datovaný kolem roku 1760. Uvádím ho hlavně proto, abyste věděli, kam ho zařadit, když na něj narazíte.


A nakonec ještě jedna drobnost a to v polských zdrojích zmiňované obšívání "sznurkiem". V polsku to rekonstruktéři často zpodobňují tak, že na volné kraje županu přišijí kontrastní šňůrku, vepředu to pomáhá při vytváření oček pro knoflíky. Troufám si ovšem tvrdit, že na obrazech to moc k vidění není, což ale tuto dekoraci nevylučuje.

Vlkodlak